sobota 7. března 2015

nehodící se škrtni

mám péro v puse, chlast už ze mě zase vyprchal, kam jsi zmizel? polykám, pokaždý se tak divně zašklebim, ale spíš z principu, měl bys to poznat a tak se tě vždycky snažim přesvědčit, ať mi dáš pusu ("laśko, musíš se smířit s tim jak chutnáš")
jednim vokem sleduju film, myslim že pomalu usínám a vlastně pokaždý usnu, trochu nasraná, že se nic neděje, ale probouzí mě ruka mezi mýma nohama, tak se rozkročim, sedám nahoru, konečně, tyvole konečne, jenom škoda že už nejsem nachcaná a kundí šlém je všude, znáš to, zase si usíráš pod peřinu, pokaždý se musim smát, vážně jsem takovej úchyl?

jsem líná a možná taky znuděná, ale nikam nejdu, nikdy nikam nejdu, jenom včera jsem vypadla z chapeau a dvacet minut čekala na bus, celkem vopruz, dala bych si cíčko u nás doma na hajzlu, ale nejdu nikam, jenom s tebou vybíhám před barák kvůli tomu divnýmu týpkovy co se mnou chtěl spát, podotýka, že už jsme spolu dlouho, jasně že jo.

a tak ležim u tebe v posteli, přileháváš si, chroupeš brambůrky a mlaskáš mi do ucha, debile, schovávalm mobil ať nevidíš co píšu, ale stejně doufám, že si to přečteš, ženský asi vážně nikdy nevěděj co chtějí, ale já bych si teď potřebovala dojít na záchod, furt mám chuť na cigáro, ale pokaždý když ho zapálim, vlastně mi vůbec nechutná, hm, a to suchi v puse je fakt nepříjemný, nejde se ho zbavit. to bude asi tim pivem ze včerejška, vlastně jsem vypila ještě přes půl litru ruma, kde se to ve mně vzalo? 

nemůžu přestat psát, ty písmenka ze mě padaj samy a lidi mi píšou že je to baví, tyvole gratuluju, za čtrnáct dní mám další recitování, ale pokaždý když promluvim padaj ze mě sračky, každym dnem mám větší a větší pocit, že jsem úplně vypatlaná, co když jsem jako všichni ostatni? 

...ale ty mě miluješ, žejo

5 komentářů:

  1. Hrozně dlouho mi nešly přidávat komenty
    Víš... Vždycky to čtu bez dechu, fascinovaná bůhví čím
    ta touha je silná, co
    s těma cígama si to vystihla, ale stejně si kupuju další krachli
    jo, to já asi vypatlaná budu a nemiluje mě nikdo

    OdpovědětVymazat
  2. Je roztomilý, jak jsi otevřená a bezbranná, mluvíš o opuštěnosti a samotě, potřebě lásky... ale doopravdy jsi stejně sobecká, lhostejná a pohrdavá jako vždy. Gratuluju.

    OdpovědětVymazat
  3. Péro v puse, šlem z kundy, boží život. :D

    OdpovědětVymazat
  4. kámo, vobjala bych tě a řekla, že si jeden z mých vzorů! smiř se

    OdpovědětVymazat
  5. taky se bojím, že sem stejná jako ostatní a jestli jo, seženu ti kvér a může ti být potěšením vystřelit mi mozek z hlavy

    OdpovědětVymazat