čtvrtek 26. února 2015

?

pro koho se oblíkám, pro koho se snažim bejt hezká? pro koho nosim podvazky a hledám po celym bytě kokosovej krém, protože tak hezky voní? pro koho,  řekni mi pro koho?
jaký to je bejt sexuálně fsrustrovaná ve vztahu, je to vůbec možný? co se to děje, tyvole co je, proč sedim v tramvaji a chce se mi brečet, protože mi neodepisuješ? co to se mnou je, zachraň mě, notak, dělej, vyndej ty pouta, svaž mě

proč se neozýváš, proč kalim na lavičce lambrusco s typkou, co mi vypráví, že prcá s fellákem? proč ti volám, proč tě otravuju znova a znova, proč si furt dokola pouštim eminema?

co se stalo, proč jsem u tebe v bytě? nebuď nasranej volej, netvař se tak debilně, kde jsem se vzala na tom hajzlu? proč se tady vopírám vo záchodový prkýnko, proč je mi na zvracení po dvou litrech vína? nalhávám si, že bys mě tady nechal chcípnout, na co to myslim tyvole, nic si nepamatuju, proč se mě ptáš jestli jsem v pohodě, cože, já jsemvytuhla vopřená vo hajzl? to mě poser, proč tady tak smrdí chcanky? dobrá zpráva je, že v tom nemám prsty, všechno je v pohodě, ale proč mi nejde zvracet? přitom se dávim pokaždý když tě slyšim říkat, ať si ho strčim do pusy až po kořen

proč furt píšu vo píchání, když nejsem schopná zvednout tě z tý židle a dotáhnout do postele? proč se ti nechce šukat, vždyť jsem pěkná, vo co ti jde? proč píšu, proč někomu sháním skéro a táhnu se přes celou prahu?

proč chodim na ty rodinný terapie, proč tam sedim a tvářim se provinile, proč mi tečou slzy po tváři? přitom bych vám nejradši jenom řekla že jste naprostý čuráci, nejsem sobecká, to jenom vy se neptáte co se mnou je. a i kdyby jo, stejně bych vám to neřekla, proč taky jo?

proč si koušu nehty, proč sedim v tramvaji a chce se mi chcát? vždyť jsem nic nepila už dobrý tři hodiny, možná mám trochu sucho v puse, ale necejtim žízeň..

snažim se na tebe namáčknout prdelí co nejvíc to jde, chci tě cejtit, proč mě pleskáš pérem přes prdel, proč se mi to líbí? notak, lásko, já ho nechci do pusy, já ho chci mezi nohy? proč? proč neřeknu ani hovno, proč se tem snažim dejchat ale stejně to nestačí, proč chci kurva pořád tvojí společnost, proč jsem tak vztahovačná?

proč držim hubu když bych měla mluvit, vždyť mám co říct, je toho tolik, proč koukám do země, proč se mi nikdo nedíva do očí? nebo jsem to já, kdo pokaždý uhne pohledem? (sklapni na chvíli)

proč se znova a znova stýkám s lidma, který mě stejně pokaždý naserou, bolí mě pravý rameno, proč máš ze mě prdel když mluvíš o něčem, co jsem nikomu neřekla, proč máš tak debilní narážky, proč jsi taková debilní píča?
 ale nemluvim vo sobě, nemluvim vo tobě, nemluvim vo nikom, jenom pokaždý kejvu, když malý pizdy mluví o malých pizdách. a mám co říct, pokaždý mám co říct, všichni jsme stejný, nechutně stejný, víš jak to myslim?


5 komentářů:

  1. tolik otázek a žádný odpovědi..
    přestávám mít ráda svět už proto, že z nás dělá psychopaty

    OdpovědětVymazat
  2. třeba je čas jen změnit pohled.

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. nevím...
    možná máš malej močák

    OdpovědětVymazat
  5. já mám prostě dojem, že se někde někdy oddělila půlka mýho já a sedla si na tebe. to jinak neni možný.

    nebo sem možná náměsíčná a tenhle blog je vlastně můj, jenom o tom vědomně nevim. (nebo moc zhulená, asi)

    ale hele: na nic se neptej, lepší nevědět. vždycky.

    OdpovědětVymazat