sobota 12. března 2016

stavy

sedim u svýho kluka v posteli, posloucháme stavy a zas se mám krásně, sice hrozně mlaskám, ale to mě vlastně vůbec nesere

(má osobnost má jizvy)

kouřim jednorázovou vanilkovou elektronku co chutná jak pudink, zasraně dobrej pudink a střídavě je mi furt vedro a zima, hustý jaký to má vlivy na organismus (orgasmus?), na tělo, na mysl... je to něco neskutečnýho

(vždycky jsem byl opatrnej k tomu co je za zdí)

musim se usmívat, protože jsem hrozně volná, uvolněná, ve vlastnim světe a přitom se všema, dokážu vnímat padesát věci najednou, tebe i tebe, muziku, myšlenky, psaní, všechno tohle se děje a svoboda je asi jen iluze, holubice který jsi přestřihl křídla a nemůže letět do neznáma

(kurva jsem tak mimo, určitě to pozná) 

je šíleně těžký popsat takovejhle stav, je to něco co bys chtěl vpodstatě furt ale zároveň nikdy, je to špatný ale je to skvělý

(dva miligrami lásky a cesta přímo do pekla)

2 komentáře:

  1. dopiici.miluju tvoje psani
    je mi z toho zima
    nebo horko?
    usmala bych se na tenhle zkurvenej clanek
    ale nejak mi to ted nejde.visvosemmluvimzejo♥

    OdpovědětVymazat
  2. Něco, co není puding, ale chutná to tak. Něco, co by mi osladilo život bych asi taky potřebovala. Zjizvený duše tohle prostě někdy potřebujou.

    OdpovědětVymazat