jsem dva dny zavřená doma kvůli rýmičce a kašlíčku, ale příjemný to neni, overthinkink nad pičovinama, spolužák mě tahá na kafe a když před barákem dáváme cigáro ukazuje mi barvičky, celý barevný spektrum sprejů, krása, jenom veškerý návrhy jakkýhokoli mýho gráfa skončily v koši, blbý
tak nevim jestli z tý stěny něco bude
v úterý jsem měla autorský čtení v crossu, celou dobu jsem se těšila, těšila jsem se na víno, na lidi a na atmosféru, jenže to všechno dopadlo tak strašně tragicky, těšila jsem se až si stoupnu přes lidi a vmetu jim do jejich obličejů kousky sebe, kousky společnosti, všechnu tu špatnou poezii, ale místo toho jsem měla skoro strach stoupnout si k mikrofónu, v jednu chvíli jsem přemejšlela že texty hodim někam daleko a půjdu se vybrečet na záchod, tohle jsem nechtěla
spolužák mi koupil vodku s redbullem, tak jsem kousala do brčka a bavila se s násilníkem o životě, debata na celej život a furt mi bylo tak nějak divně na píču, poslední dobou už ani nepíšu, nejde to
nejde to
vlastně už vod pádku jsem chlastala vodku, do půlnoci v práci, na scéně nám kluci nabízeli jégra tak jsme si párkrát lokli, proč ne, mountain dew je zajímavej zápit, potkala jsem kluka se kterým jsem spala a furt měl potřebu vykládat mi nějaký báchorky vo jeho kamarádech, muzice a životě, tyvole klid
já už jsem totiž hodná, hodná ve všech možnejch směrech
nezlob se
Autorský čtení mě děsí. A poslední dobou vlastně píšu taky hovno, takže je to vlastně uplně jedno.
OdpovědětVymazatSeš hodná? Nebuď... není to k ničemu, myslim.