středa 22. dubna 2015

18. dubna

skajpujeme, nadavam mu at mi nerika kamo, tak navrhuje zlato, vzdyt je to prece mnohem krasnejsi osloveni, pero taky ujde a sex je ok, mozna jsem si privodila zanet mocaku, ale vana, obri vana plna horky vany, sice se mi zamotala hlava pokazdy kdyz jsem se chtela ponorit hloubeji, ale to nevadi, ne? tancime na shadyho, jakoby nic ("nebud tak zamilovanej")

jste si tak podobny, tak strasne moc, desi me to. 

sedim vo grene v citarne, fakt nechutne me boli hlava, tak se necham hladit po vlasech vod dalsi zrzky, prej je z opavy a ma takovej vtipnej spisovnej prizvuk. sedi naproti me, pije uz nevim kolikaty pivo a ja si uvedomuju, jak moc pro me znamena. nebo ne? doplazime se na karlak, ("kurva, jako kdyby byl patek"), ale patek neni, tak lezeme na strom s nejnizsima vetvema, zapalujeme cigaro, ja se neobejdu bez debilni fotky a von bez debilnich kecu. trhame vetvicky s kvetama pro moji mamu, jsem skvela dcera, nemyslis?

sedim na zidce, slunicko me hreje do zad, vypravis svoje protivny historky, usmivam se na tebe a neprala bych si nic vic, nez se ti polozit do naruce, ale asi by te to nezajimalo, asi o to nestojis, objimam te, chci ti dat pusu, ale jako kdyby ses branil, jako kdybys to naschval ignoroval a tak priblble se usmivas. odchazim s usmevem na tvari, ale s nejistotou v hlave.
a co srdicko, co ti rika? (nemuzu se te nabazit)

znovu se ocitame v unijazzu, ("zkurvena banda hipiku"), ale ja se tu cejtim skvele, seru hipstry, tohle je to co chci, panaky za trinact korun, sezeni na zemi a na stolech, kde jste kdo, kdo jste kdo? hrani na kytaru, filozoficky kecy, kresby a dalsi debilni kecy, mozna vo hovne, ale bavi me to, ukazujes mi svoje eroticky fotky a temer si podavame ruku na to, ze se spolu jednou vyspime 

rada propaguju, ze vztahy nejsou o pusinkovani se a o vyznavani si lasky trikrat denne, jenze neco ve mne chve slyset vsechny ty krasny recicky (zerete fraze, sladky ale prazdny) a zarli pri kazdym pohledu a zmince na nekoho jinyho, hod se do klidu pico, ale ja to neumim

furt mam pocit, ze je to spatne, zabijim sama sebe, ublizuju si a furt delam vsechno pro tebe, prvni a posledni a posledni a prvni, jsem v pasti a nedokazu vylezt ven i kdyz tvrdim, ze jo. ale stejne se uz pomalu sapu nahoru, uvedomuju si, ze tohle neni asi uplne to, co chci, ale pak do toho pokazdy spadnu znova, zase padam dolu a jsem na dne pasti, sedim na posteli a sleduju jak rolujes instagram, kazdej dotek pro me ma vyznam, mozna je to z nejakyho nedostatku, co ja vim, tak proc travim noci tim, ze s tebou resim sex ("jak to chces, pouta a skrceni?") a pak brecim, brecim zbytecne casto, nefungujou mi sluchatka, tak delej, delej, chytni hysterak, miluj me
mam pocit, ze dyl uz nevydrzim odmitat lasku vod vsech ostatnich, sla jsem do toho s urcitym cilem, rozhodnuta zmenit pristup, jenze ti to furt vsechno zeru, ale jak dlouho tohle jeste zvladnu?

nerozumim si, vic nez kdykoli jindy, nevim co se deje venku ani uvnitr, mozna se v tom vazne posledni rok jenom topim a topim az se pomalu znicim tim, jak moc jsem se zmenila

Žádné komentáře:

Okomentovat