úterý 20. ledna 2015

joo?

seděli jsme na pivu, wow, tuplem tuplák, litr piva za čtyři pětky a když zaplatíš kilo, dostaneš k tomu i pořádnou baštu. 
a tak jsme seděli, žrali hranolky a kecali vo hovnech. (tatarka docházela moc rychle)
pivo piju děsně pomalu, A. je roztomilá svojí nešikovnistí a už vlastně ani nežarlim, vždyť neni proč, neni na co. jasně, sorry že tem chci mít jen pro sebe, vždyť víš jaká sem, jak se utápim v každym doteku, v každym slovu. 

první vodešel B., vodkráčel nám kousek humoru, kousek pasti, kousek debilních frází. dali jsme panáka morgana, už jsem nebyla schopná pít další pivo, tak jsem cucala kolu. (jsem měkká a pokaždý když jsi vodešel na hajzl, přemejšlela jsem vo tvým péru.)

A. to do sebe kopla neuvěřitelnym způsobem, já nikdy chlastat neuměla a po litru a kousku piva s rumem jsem začínala bejt trošku vysmátá. ale stejně mě furt chvílema svíral ten hnusnej pocit, jako kdyby mě tam ty lidi vlastně vůbec nechtěli. odešla A.

nechělo se mi nikam chodit, v opilosti jsem zvracela slova a snažila se ti vysvětlit jak se cejtím, proč mě taky neobejmeš, tebe ti dusí? v tu chvíli mě to mrzo, chtěla jsem si jen zahrát na malou holku vo potřebuju útočistě v tvý náruči. mám štěstí, že to tak umíš se slovama, hltama jsem každý písmenko co ti vyšlo z úst. 

rozplývala jsem se nad osmi měsícema, pořád, přijde mi to tak dlouho, wow, vážně, neni to skvělý? ("rok dáme úplně v pohodě, jako nic"
ta věta mě strašně zahřála, potěsila, naplnila nějakým pocitem, kterej jsem nedokázala popsat. tohle je jiný než když si děláš prdel z manželství, tohle je reálný.      chtělo se mi trochu plakat, vlastně mi chvílema pár slz steklo po tváři a i přesto že jsem chtěla kousek tvojí lítosti, byla jsem vděčná, že sis ničeho nevšimnul. 

ráda ti pokládám ruce na záda, vždycky tak pálíš.


hrotim se s našima, čurák čurákem zůstane i po detoxu, ty drogy to jenom umocňovaly... ráno jsme na sebe ječely s mámou, půlhodiny jsem se pak nemohla nadechnout přes hysterickej záchvat breku. když na mě začal ječet H., sklapla jsem. (bojim se tě.)
nevim v čem je problém, trochu se to sere, nemůžu přestat kašlat. where is my robitussin bitch? H. mě jenom demotivuje. nechceš si zas udělat výlet do léčebny?

a krámy mě už nebavěj, já bych ráda tvije péro mezi svejma nohama.

(je zvláštní psát, když vim že to možná čteš.)

3 komentáře:

  1. v opilosti jsem zvracela slova...no ty píčo, tohle je perfektní.

    nevim, co jinýho říct, snad jen...jo, pivo taky piju pomalu.
    protože si ho vždycky koupim jak píča a pak zjistim, že mi vlastně nechutná.

    a jinak gratuluju k 8 měsícům!! (za 6 dnů sem se svou měsíc..paráda)


    víš, že po mě tvůj blog chce vědět, jestli nejsem robot ?!

    OdpovědětVymazat
  2. Péro zas časem bude ve správné zdířce. Tvé, samozřejmě. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Do mě pivo padá rychle jako nic jinýho, jen prostě nevim, kdy mám dost.
    Pamatuju si na našich 8 měsíců, když mi řikal to samý, jak ty slova hřály zevnitř. Užívej si tyhle krásy pocity, ono to chlapi po čase přejde.

    A děkuju za chválu, chci bejt robot.

    OdpovědětVymazat