tajemství

podle všeho bych tě měla spíš nenávidět, tak proč mám potřebu vyprávět ti pár útržků vzpomínek, proč už pátou hodinu sedíme v mekáči a ještě jsme nezavřeli hubu, co se to stalo, jak je tohle možný? řekla jsem ti tajemství, trochu se mi ulevilo, když jsem se toho konečně zbavila, ale nevim jak dál. měla bych tě nenávidět, podle všeho bych ti měla vyrvat všechny vlasy a řvát na tebe, že se zadanýma klukama se kurva nespí. jak se tohle stalo, celý mě to děsí, vždyť je to tak strašně šílený, pláču při příběhu o pláči, vždyť je to tak dojemný, takovouhle stránku věci vlastně vůbec neznám...
připadám si odkopnutá, ale přitom konečně pochopená, je to snad pět let a furt se v tom topíš, jak je tohle možný?
sex s ex, to se stává když na to přijde a tak už tejden v kuse prcáme jak za mlada hahah, všechno se zdá tak strašně krásný, cejtim se líp, jsi zlatíčko, víš o tom? jak je možný, že najednou nemusim akceptovat všechno, co jsem se aspektovat snažila, jaktože je to najednou všechno tak úžasný, jenom už nikdy neříká vztah, tohle totiž asi chcíplo, co se stalo? možná chcípnul i kousek tebe, já bych vlastně ocenila nějakou depresi, protože tenhle idgaf přístup mě malinko irituje, ale stejně přilezu a klidně po kolenou, proč taky ne

nemůžu věřit vlastním uším, jak je tohle možný? utěšuju tě a hltám každý tvoje slovo, ale v hlavě mi pořád visí nějakej ten blok, žárlim, nejde to zastavit do píči, prober se konečně
vzali mě na školu tak se usmívám, dostávám bigups za kouření péra a čočky za něco, co vidim úplně jinak. máš mě tam, kdes mě chtěl mít, vlastně nás obě, tak se v tom můžem utopit společně, ne?

kámoška mi dohazuje kluka, sice trochu hipster a zbytečně moc často mluví o válce, je tak strašně dospělej tyvole; ale tohle nechci, tohle ne, líbí se mi poslouchat jak mám nejkrásnější prsa na světě, chceš jima udusit, píšeš mi že mě máš rád, líbáš mě na krku a škrábeš na zádech, ale tohle fakt nechci, radši se sbalim a pojedu svýmu ex pokouřit péro, vždyť je to skvělý, to jenom vy jste zkurvený moralisti! vždť já jsem šťastná, mně to vlastně děsně vyhovuje, pohrávám si s myšlenkou jak to vrátit zpět ale bojim se jí natolik, abych o tom vůbec začala mluvit. ("a fakt nejste spolu, jo?")

ale furt nechápu tohle lhaní, těď si nejsem úplně jistá co je pravda a co ne, zase mě máš tam kdes chtěl, nesejde na tom jestli se s brekem kácim na gauč nebo ti saju to tvý průměrný péro, vysvětli mi proč je kurva celej tenhle blog v podstatě jenom o tobě?

cejtim se podvedená vlastně jenom citově, dopíči nekoukej na mě tim roztomilým pohledem, nečti mi facebook, nevěřim už ani tomuhle, nechci tomu věřit, nechci nic, chci se povznést nad to všechno ty debile, cucíka? vždycky cucám pivo dvě hodiny, ale klidně mi dones další, stejně se musim pokaždý usmát když se na tebe podívám, vo čem to zas mluvim?

je to přes tejden, co jsem seděla na náplavce, brečela do vína a v hlavě si jenom projížděla svůj facebookovej friendlist, tak s kym bych se to mohla vyspat? nasrat nasrat, já ale vlastně nechci šukat dokud nezapomenu, co to je za sračku, to jsem dospěla nebo co? asi hovno ty krávo, asi hovno, nic si z toho nedělej, jenom bych si strašně ráda dala vanu, pomozte mi někdo
chci spadnout do náruče konkrétního nikoho, víš jak to myslim ne, tenhle pocit přece musíš znát.

skajpuju si s D., takový dejavu, je to skoro jako ty dva roky zpátky, jen už oba ty sexuální narážky myslíme vážně, těšim se až přijede, ale chci tohle vůbec? nabídky na sex se neodmítaj ne, jenom já jsem trochu mimo, tak znova zapínám skajp ať proberem dějiny Ameriky, kámo, to jsem vždycky chtěla
kam zmizel můj nejlepší kamarád?


je mi strašná kosa, tak šílená, hrajeme flašku, týpek mi šahá na kozy, dělej, dej jí pusu, ale je to divný, co to jako bylo, tak ukazuju kozy z okna a ječim na kolemjdoucí, líbejte se vy dva ať máte radost, ještě chvíli a třeba bychom se i sežrali, tak v čem je vlastně problém? tady nejde o žádnej klub zhrzelejch dívek, ber to trošku s rezervou, protože neni nic lepšího než si z toho dělat prdel, co ten lovesong pro bejvalku?

potřebuju si promluvit s psycholožkou, dneska jsem si snad vykecala duši ale nejsem schopná nic, děsně mě bolej záda a ještě jsem nic nežrala, nic příjemnýho, ("dělejte holky, dejte si pusu") a tak se líbáme, s timhle fakt problém nemám, uvažuju racionálně a objektivně, to jak jsem inteligentní ze mě jde cejtit na sto metrů daleko, ale stejně mám problém sama se sebou, s tebou a s tebou taky, všichni jste takový čuráci, nevim vo co jde, každej jsme přece někdy píča, tak proč domlouváš trojku, proč mě fakuješ když pak zjišťuju, že ani jeden z nás nepotřebuje šukat někoho jinýho, nebo snad jo? mně to totiž furt leží v hlavě, tajemství, každej nějaký máme, ale já chci slyšet jenom ty tvoje, z mýho by jsi byl zklamanej